Houbový Kuba

Houbový Kuba je součástí tradičního vánočního menu, především v jižních Čechách. Měl by si ale zasloužit více pozornosti, protože je to jednoduchý, rychlý, chutný a zdravý pokrm.

Dříve houby, hlavně v chudých rodinách, nahrazovaly maso, dnes jsou nedílnou součástí téměř každé kuchyně.

Možná na to má vliv i to, že jsou Češi nejvášnivější houbaři na světě.

Už u starých Slovanů býval les v převeliké úctě, a právě houby, coby jeho plody, byly považovány za něco posvátného, hodného uctívání. Na houbách si pochutnávali i Římané, zatímco ve středověku se jich lidé báli. Jejich výskyt přičítali nadpřirozeným silám. Jednu z prvních nepřímých zmínek o konzumaci hub najdeme v legendě Utrpení sv. Vojtěcha z 11. století. Česká tradiční záliba v houbaření se rozšiřuje v 2. polovině 19. století. Začátkem 20. století se pořádaly už i besedy, výstavy, zakládaly houbařské spolky, vydávaly se knihy a časopisy.

Jak vznikl název houbový Kuba?

Určitě se ptáte, jak vznikl název pro tento tradiční houbový recept. Jedna z pověstí vypráví o keltském vegetariánovi Jakubovi, který se se svou přípravou jídla z hub a krup zapsal do historie.

Ve skutečnosti je to podle lidového názvu houby, která se původně do pokrmu přidávala. Jmenuje se stroček trubcovitý, lidově se mu říká „Kuba“, „Kubíček“. Jde o houbu tmavého zabarvení, nálevkovitého tvaru se zahnutými okraji. Roste od srpna do listopadu, nejvíc se mu daří v listnatých lesích pod buky.

Zajímavý je jeho německý název, a to Totentrompete, což znamená trubka mrtvých. Dnes tuto chutnou, ale málo známou a sbíranou houbu nahrazují známější houby jako třeba hřiby.

Jedlá a lahodná houba Stroček trubcovitý (Craterellus cornucopioides), kterou dnes pravděpodobně nikdo nesbírá a nejí. V receptu na vánočního Kubu ho nahrazují většinou sušené hříbky, což mu na chuti nijak neubírá. Fotografie: Wikimedia Commons

Další důležitou součástí tradičního receptu na houbového Kubu jsou kroupy z ječmene.

Ječmen patří mezi nejstarší zemědělské plodiny - vyskytuje se již v čínské a indické mytologii. Je také čtvrtou nejrozšířenější plodinou na světě, která je bohatým zdrojem minerálních látek a dodává tělu energii, sílu a odolnost. Ne nadarmo býval ječmen každodenní složkou jídelníčku antických gladiátorů.

Na přípravu staročeského Kuby budeme potřebovat:

• 400 g velkých krup č. 10
• 100 g sádla, 2 velké cibule
• 70 g sušených hub nebo 700 g čerstvých hub
• 4 – 6 stroužků česneku
• dlaň majoránky, sůl, pepř.

Kroupy opláchneme a přes noc namočíme, stejně tak i sušené houby. Kroupy potom uvaříme ve slané vodě do měkka asi 20 minut, scedíme a necháme okapat. Houby také scedíme a vymačkáme. Na sádle osmahneme do zlatova nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme kmín, houby a krátce podusíme. Přimícháme česnek utřený se solí a čerstvě nadrcený pepř. Dochutíme solí a majoránkou. Nakonec vše smícháme, vložíme do sádlem vymazaného pekáčku a v troubě pečeme 20 minut.

Připravili jsme si tradičního staročeského kubu, který prý pochází z jižních Čech. Ve východních Čechách navíc přidávali škvarky. A kdybyste chtěli ještě jinou variantu, můžete si udělat kubu s rýží nebo bramborami.

Nezapomeňte tedy při svých toulkách lesem nasbírat dostatečné množství hub!

K receptu na houbového Kubu s výhodou využijeme:

Litinová pánev

Kro jednou na litině zkoušel péct nebo smažit, ví, že se jí nic nevyrovná. V porovnání s ostatními materiály úplně jinak vyzařuje teplo a pokrmy jsou tak mnohem lépe a do hloubky připravené.

Litinový hrnec

To stejné jako pro pánve, platí i pro litinové hrnce. Materiál, který vyžaduje určitou péči, ale který se odvděčí lahodnějšími pokrmy a skvělým vzhledem. Litinové nádobí je v poslední době stále populárnější.

Autorkou receptu je bloggerka Lucka, navštivte její Podpálavskou virtuální kavárnu