Kde se vzala tradice cukroví?

Že dnes přes rok jíme o hodně jiná jídla, než naši předci řekněme před sto, dvě stě lety, není žádné tajemství. O hodně zajímavější ale je, když začneme porovnávat jídla, která bereme za tradiční, třeba vše, co se jí na Štědrý den. Smaženého kapra se salátem naše prababičky ještě neznaly, ale co třeba takové cukroví?

Možná budete překvapeni, co se člověk dozví v dobových pramenech.

Vánoce v klidu a samá zdravá jídla?

Historii si někdy rádi přibarvujeme, abychom z ní vyvodili něco pro dnešek. Často se tak dočtete spoustu věcí, co jsme prý dělávali jinak a lépe. Vánoce byly plné klidu a pohody, kdežto dnes jsou to stres a žaludeční vředy, jedlo se střídmě a zdravě, kdežto dnes nabíráme kila a kazíme si zuby. Je to až taková hrůza?

Dvě stě let zpátky se určitě žilo pomaleji a kdybychom si k večeři dali tehdejší sváteční jídla, nebylo by nám druhý den špatně. V porovnání s dneškem to byla ale velmi těžká doba a i když lidé neměli dnešní starosti, měli násobně víc jiných a mnohem horších. Jenom pokud šlo o jídlo - na celou zimu bylo potřeba sklidit, usušit a jinak zakonzervovat velké množství zásob, se kterými široká rodina musela vystačit celou zimu až do další sklizně. Každodenní strach o to, aby se obilí nezkazilo, nesežraly ho myši, aby dobytek neonemocněl, stromy nepřestaly rodit a vůbec, aby se nestalo něco špatného, si dnes jen těžko dokážeme představit. Proto byly Vánoce jako jeden z mála slavnostních dnů opravdovým svátkem, který byl vzhledem k tehdejšímu uvažování lidí dokonale protkaný symbolikou a zvyky, které měly rodinu v dalším roce ochránit.

---

Kuchyňský robot SMEG

Možná si trochu idealizujeme dobu našich prapředků, ale zkuste si tipnout, co by vám vaše prabába řekla o ručním míchání těsta na chleba pro deset hladových krků. Co by dala za kuchyňský robot! Možná už nemáme světničku jako z obrázků Josefa Lady, ale zato nás dnes nemusí bolet ruce ještě na Štěpána.

---

Ani nemluvě o tom, že podvýživa byla v té době realitou a způsobovala řadu zdravotních problémů, takže věřte tomu, že by maminky s velkou chutí sáhly po našich dnešních kalorických jídlech a jejich "zdravější" hostinu by nám nechaly.

Kde se vzalo cukroví a co z tehdejších jídel jíme do dnes?

Na štědrovečerním stole byl jídla pro všechny dostatek. Zima se slunovratem otáčela k jaru a to dávalo lidem dobrou víru, že vše zlé, co bylo spojené s mrazy, tmou a nedostatkem jídla, půjde pryč. Servírovala se ale jídla, která se jedla celoročně, nebo která se připravovala ze základních potravin, které se schovávaly na dlouhou zimu. Byl to tedy vařený hrách, čočka a množství sušeného ovoce a medu, z mouky, která tvořila základ tehdejší stravy, se pekl sváteční chléb, vánočka, kterou jíme do dneška, nebo štola, pokud v kraji převládal německý vliv. Všechna jídla se opět aranžovala v duchu množství různých symbolik a znamení, kdy se rozestavěním pokrmů na čtyři rohy stolu žádaly nebeské mocnosti, aby byli všichni zdraví, pole a stromy nezasáhla neúroda, dobytek aby prospíval, aby byly peníze a všichni drželi pospolu.

Jako cukroví se v té době označovalo především sladké sušené ovoce, ze kterého se opět v rámci symboliky vyráběly figurky zvířat, než se nakonec samozřejmě snědlo. Sušené ovoce mělo přes zimu na stole mnohem větší zastoupení, než dnes, protože opět nic jiného nebylo a koncentrované kalorie, nad kterými dnes zvedáme obočí, byly pro těžce pracující lidi vlastně požehnáním.

---

Pečící trouba SMEG

Jednou z dalších vymožeností, které by nám naše prabáby záviděly, jsou moderní pečící trouby kombinující chytré funkce a tradiční kvalitu a fortel značky SMEG. I vzhledem k rostoucím cenám energií budete rádi, že ji máte, protože umožňuje úsporné pečení a to nejen tradičního cukroví, ale i postupy vhodné pro bezpočet dalších pokrmů.

---

Jak se tradice cukroví poté vyvíjela?

Změna k lepšímu nastávala právě v době, o které se bavíme. Bez většího překvapení to bylo zrušení nevolnictví a roboty, kdy se lidem pomalu začalo lépe dařit a přijímání vnějších vlivů spojených se stěhováním do měst a vůbec s rostoucím vlivem měst na kulturu.

První cukroví, které připomínalo to dnešní, bychom tak našli někdy v 19. století a skládalo by se především z mouky, medu, vajec a másla. Podle možností se v některých rodinách přidávalo aromatické koření, ale najdeme zmínky i o pepři, česneku nebo škvarcích, které nebyly tak vzácné, jako třeba skořice. Velmi oblíbený český perník se například původně pekl s pepřem a říkalo se mu peprník.

Objevují se medáky, což byly placky z medu, cukru, vajec, másla a mouky, zázvorky, pomalu se začíná používat i čokoláda. Průmyslová revoluce z udřených pekařů začíná dělat vážené a dobře situované cukráře, kteří už nejsou zavření u díže ve sklepě, ale prodávají v krámku čím dál rafinovanější pečivo rostoucí střední vrstvě obyvatel.

Jak si tradiční vánoce udělat dnes?

Některé věci už asi nevrátíme. Většina z nás už nevystrojí štědrovečerní hostinu pouze z domácí mouky, ovoce a luštěnin, což bývalo podmínkou, že se ve zdraví všichni dožijí dalšího roku. Někde možná vzhledem k ceně elektřiny a plynu nebude dvanáct druhů cukroví. Soudržnost celé rodiny, která se symbolizovala provázkem nebo sužkou, která svazovala dokola celý stůl, ale máme ve vlastních rukou a budeme mít po celý rok zase až do Vánoc.