Výhody a nevýhody měděného nádobí

Měděné nádobí je tím nejluxusnějším a ve většině aspektů i tím nejlepším, co můžete mít doma v kuchyni. Není divu, že je o něj zájem i navzdory poměrně vysoké ceně. Měď je v kuchyni tím nejušlechtilejším kovem - měděné nádobí skvěle vypadá a nejlépe vede teplo.

---

Náš tip: podívejte se na měděné nádobí v našem e-shopu:

Také vám ušlechtilá barva mědi uhranula? Chcete si nádobí pověsit v kuchyni tak, aby ho každý viděl? Nabízíme několik předních značek měděného nádobí, dokonce i varianty vhodné na indukci.

Měď ale není vhodná pro přímý styk s potravinami a proto se vnitřní povrch vyrábí z nerezi, cínu, nebo je vybaven nepřilnavým nástřikem. U hodně značek také najdete v měděném nádobí skrytý hliníkový korpus. Nejedná se o podvod (najdete to napsané na krabici) - hliníkové jádro pomáhá lépe akumulovat teplo, protože měď je v akumulaci tepla špatná. Zajímavé potom je, že měděnou vrstvu naopak najdete v jádru některých luxusních nerezových typů nádobí jako vodivou vložku. 

Podobně jako u hliníkového nádobí je možnost používat měděné nádobí v troubě daná nebo omezená materiálem vnitřního povrchu a úchytů.

Měděné nádobí v exkluzivní kráse nic nepřekoná.

Hlavní výhody měděného nádobí:

Měď je nádherný kov, pravděpodobně nejkrásnější hned po zlatě. Koneckonců - na východě oblíbené červné zlato se vyrábí právě přidáváním mědi.

Měděné nádobí perfektně vypadá a to stačí devíti lidem z deseti. Kromě toho má samozřejmě měď i své praktičtější stránky - je to nejlepší vodič tepla ze všech kovů používaných v gastronomii. Výborná vodivost znamená rychlou odezvu na změnu výkonu vařiče, což je u nádobí prakticky tou nejdůležitější vlastností, pokud chcete vařit na špičkové úrovni.

 

I v měděném nádobí jsou levnější a dražší značky nebo designové řady. Největší rozdíl u nich bývá v tloušťce měděné vrstvy a přítomnosti (nebo na tomto obrázku nepřítomnosti) hliníkového jádra.

Nevýhody:

Měď je drahá. Nejen jako samotný kov, ale i v rámci procesu výroby nádobí, kdy se kombinuje s hliníkovým jádrem a dalším materiálem pro vnitřní povrch.

Měď samotná je také velmi náchylná k chemickým reakcím, a to se vzduchem, vodou i s potravinami. Pro mytí měděného nádobí se hodí pouze speciální přípravky a nelze ho mýt v myčce. Čistit a leštit budete i v případě, kdy nádobí nebudete používat.

Měď se dobře kombinuje s nerezovou ocelí na madlech, ale i na vnitřním povrchu nádobí.

Vnitřní povrchy měděného nádobí

Nejčastěji se u měděného nádobí, které nemůže bohužel zůstat bez vnitřní úpravy, setkáte s nepřilnavým nebo s nerezovým povrchem, u luxusnějšího nádobí ale třeba i s čistým cínem.

V případě nepřilnavých povrchů, ať už na bázi látek podobných teflonu, nebo syntetických pryskyřic, získáte mimořádně efektivního pomocníka pro úsporné vaření, pečení a smažení. Počítat můžete s minimální spotřebou tuku a energie.

U nerezových vnitřních povrchů zase dostanete nádobí, které bude mít větší životnost a bude umožňovat rozpálení na vyšší teplotu bez rizika poškození nepřilnavé vrstvy. Na smažení bez tuku ale budete muset zapomenout.

Některé druhy nádobí mají i nerezové dno, jiné mají dno kryté mědí a sendvičová skladba zajišťující fungování na indukci se skrývá uvnitř.