Co se jedlo na Štědrý den?

tradiční vánoční receptyKdyž dnes pomyslíme na Vánoce a zejména na trojici svátečních dní kolem Štědrého večera, neodmyslitelně se nám vybaví kalorické pecky ve formě sladkostí, smaženého a pečeného masa a všechno v takovch porcích, kolik jen každý zvládne sníst. Nikdo se asi celkem nebude divit, když se řekne, že se naši předkové takhle dobře neměli. Co když se ale řekne, že z tradic řekněme osmnáctého nebo devatenáctého století na našem stole prakticky nic nezbylo?

Karel Jaromír Erben napsal: "Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku, cože komu dobrého neseš na památku? Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce; kohoutovi česneku, hrachu jeho družce. Ovocnému stromoví od večeře kosti a zlatoušky na stěnu tomu, kdo se postí." Řízek s bramborovým salátem by se mu nejenže nerýmoval, ale hlavně ho v té době obyčejní lidé ani neznali.

To samozřejmě neznamená, že by Štědný den nebyl dnem svátečním, ale v dobových pokrmech a tradicích je možné spatřit mnohem víc symboliky a mnohem důslednější dodržování půstu. Hospodyně sice už od samého rána připravovala jídlo na večer, ale těžko říct, jestli bychom ho dnes považovali za sváteční. Jednalo se zejména o čočku, hrachovou nebo rybí polévku, často také kubu z hub, krup a česneku. Během Štědrého dne, ale i několika dní před tím, se pekl speciální chleba a tradiční vánočky. Ujídat během dne se nesmělo a tak byli lidé celý den hladem, nebo v některých krajích k obědu dostali řídkou polévku, zmíněného houbového kubu nebo kousek vánočky.

Zajímavé je, že podle jedněch pramenů patřil česnek jako přísada do řady vánočních jídel a zmiňuje se, že měl přinést zdraví. Podle jiných zase na vánoční stůl nepatřil, aby na sebe lidi nebyli zlí, a dával se kohoutovi, aby prý se nedal.

Jak vypadala štědrovečerní tabule?

Ke stolu bylo možné usednout až v momentě, kdy se objevila první hvězda na obloze. Zdobení sváteční tabule bylo velmi důležité. V jednom rohu ležel pecen chleba, aby měla rodina co jíst i během roku, na druhém ošatka s tím, co dalo pole aby byla celý rok dobrá úroda, na třetí roh se pokládaly peníze, aby měla rodina celý rok blahobyt a na čtvrtý se potom kladly zbytky od jídla jako dar pro dobytek a pro slepice. Co se jakému domácímu zvířeti dávalo a proč, se potom podle krajů liší, ale narazíte i na kosti pro ovocné stromy a obětiny pro studnu, aby v ní byla dobrá voda. Tak snad se do studny kvůli dobré vodě neházely zbytky od jídla, to by bylo spíš kontraproduktivní.

Důležitým poznatkem je, že se celý den včetně večeře nejedlo maso. U ryb to tak jednoznačné nebylo, ale častěji se na stole objevovala zmíněná zahuštěná rybí polévka, spíš, než kus rybího masa s přílohou jako hlavní chod. Jedlo se to, co dalo pole a zahrada a sladkou část hojně zastupovalo sušené ovoce a med. Večeře tak mohla dosáhnout klidně i devíti chodů.

Kde se vzal na našem stole kapr se salátem?

Je zajímavé, že současný symbol vánočního hodování - kapr - se na našich stolech začal nejspíš objevovat až v devatenáctém století, a to hlavně jako kapr načerno, tedy v omáčce z dušené cibule, kořenové zeleniny, mandlí, rozinek, povidel a sladkého piva, sušených švestek, ořechů a strouhaného perníku. Smažený kapr se k nám dostal až o dobrých sto let později z Vídně a rozhodně nešlo o jídlo chudých. Původ bramborového salátu je potom poněkud nejasný a objevuje se až po druhé světové válce, nejspíš z Ruska.


litinové nádobíNáš tip: Nádobí z přírodní litiny Skeppshult

Pečete? Smažíte? Poznáte rozdíl mezi tím, když je kachna upečená dobře a výborně? Nejlepší výsledky vždycky dává litinové nádobí. Každý hrnec nebo pekáč po nahřátí funguje jako malá pícka a vyzařuje teplo rovnoměrně, i kdyby trouba pekla jen na jedné straně.


 

Jak to bylo s cukrovím a se sladkostmi?

Na Vánoce si lidé osladili život, a to doslova. Kde chybělo maso, mlsalo se hlavně sušené ovoce a oslazené výrobky od mouky, jako perníčky a sušenky. Takžvaná muzika, která nesměla chybět u žádné večeře, neměla s hudbou nic společného. Byla to mísa povařených jablek a hrušek na způsob kompotu, doplněná opět sušeným ovocem a perníčky.

Ze sušeného ovoce se někdy vyráběly figurky a dětské hračky a dost pravděpodobně se pod pojmem cukroví dřív myslelo hlavně toto sušené ovoce.

Na Štěpána husa, kachna nebo krůta

Kdo mohl, ten si deficit živočišných bílkovin vynahradil hned o den později. Na Boží hod se mnohde objevovala pečená husa, kachna nebo krůta.

Co si z toho vzít jako ponaučení?

Pokud máte nyní výčitky, že to od vás na Vánoce voní řízky a že máte po svátcích o tři kila víc, nemusíte se ještě stydět, protože tradice nejsou tesané do kamene. Od samého začátku byly vánoční svátky spjaté se symbolikou celistvé rodiny a soudržnosti mezi lidmi, a to jsou věci, které můžeme oslavit i dnes, i kdybychom povečeřeli polévku ze sáčku. Co ale vyzkoušet můžete, je houbový kuba nebo kapr načerno, jídla, ke kterým snadno dnes nakoupíte suroviny a můžete tak nakouknout na stůl svým prababičkám.

Kam dál?

Vánoční kapr na černo
Houbový kuba
Bramborový salát
Pečená husa

 

Doporučte nás

Domníváte se, že by naše stránky mohly zajímat někoho z Vašich přátel či známých?
» Doporučte nás!

Provozovatel

HOMEWARE s.r.o.
Syrovice 349
664 67 Syrovice

Tel.: +420 725390797
E-mail: obchod@homeware.cz
HOT-LINE

navštivte také eKitchenAid.cz

Novinky e-mailem

Zadejte svůj e-mail pro odběr novinek:

Zadáním registrovaného e-mailu novinky odhlásíte.